V lednu jsme využili skutečně ledové počasí jako přirozenou příležitost k badatelské výuce. Žáci 3.–5. ročníku se věnovali zkoumání tání a tuhnutí vody, tedy jevům, se kterými se běžně setkávají, ale tentokrát je pozorovali systematicky, s důrazem na měření, odhady a hledání souvislostí. Výuka byla postavena na otázkách, které vycházely přímo od dětí, a na snaze najít odpovědi prostřednictvím vlastních pokusů.

Jedním z hlavních témat bylo sledování procesu tuhnutí vody. Žáci pracovali s teploměry a pravidelně zaznamenávali teplotu v průběhu času. Postupně si všímali, že voda začíná tuhnout přibližně při teplotě 0 °C a že během samotného tuhnutí se teplota po určitou dobu nemění. Tento jev byl pro mnohé překvapivý a vedl k dalším otázkám o tom, co se s vodou při změně skupenství vlastně děje. Při následném tání ledu děti pozorovaly opačný proces a porovnávaly rychlost i průběh obou dějů.

Velký zájem vzbudil také pokus s vodou uzavřenou v pet lahvi. Po jejím zmrznutí žáci zjistili, že led zabírá větší objem než kapalná voda. Lahev se viditelně deformovala, což dětem názorně ukázalo, jakou sílu může mít led. Tento objev přirozeně vedl k propojení s reálným životem, například s praskáním potrubí v zimě nebo s nebezpečím nechávat plné lahve s vodou v mrazu.

Během celé badatelské výuky žáci pracovali s různými pomůckami, jako byly teploměry, odměrné válce a kádinky. Učili se měřit objem vody, odečítat hodnoty ve stupních Celsia a zaznamenávat změny v čase. Důležitou součástí práce byly také časové odhady, které děti porovnávaly se skutečně naměřenými hodnotami. Postupně tak objevovaly souvislosti mezi časem, teplotou a změnou skupenství vody.

Badatelská výuka v lednu přinesla nejen nové poznatky o vlastnostech vody a ledu, ale především rozvíjela dovednosti důležité pro další učení. Žáci se učili pozorovat, klást otázky, pracovat s daty a diskutovat o výsledcích svých pokusů. Zjistili, že i zdánlivě obyčejné jevy mohou skrývat mnoho zajímavých objevů, pokud jim věnujeme čas a pozornost.