Masopust jsme letos neprožili jen jako tradici, ale jako opravdový zážitek plný zvuků, pohybu a tvořivosti. Navázali jsme na výrobu masek a 25. února jsme jim doslova vdechli život.

Na začátku vznikl „řízený chaos“ – první karnevalový zvuk. Poslouchali jsme skladbu Karneval zvířat (hudební suitu o čtrnácti větách). kterou složil francouzský skladatel Camille Saint-Saëns v roce 1886 a dal jí podtitul Velká zoologická fantazie pro dva klavíry a komorní soubor. I my jsme nechali pracovat fantazii. Nikdo dopředu nevěděl, jaké zvíře nebo postava se ve zvuku skrývá. Společnými silami jsme zvíře odhalili a propojili i anglický název s českým.

Otázka „Jak by se tvoje maska pohybovala na tuto hudbu?“ proměnila třídu v živý karneval. Každý pohyb byl jiný, každý příběh originální. Hudba se propojila s charakterem masky – a najednou jsme nebyli jen žáci, ale součásti průvodu.

Pak přišla týmová práce. Ve skupinkách jsme vytvořili „mini skupiny masek“ a přidali hudební nástroje. Někdo držel rytmus (tělem nebo bubnem), jiný vytvářel efekty (rolničky, šustění, triangl) a další propůjčil masce hlas. Platilo jednoduché pravidlo: nástroj = hlas masky.

V závěrečné reflexi jsme se posunuli ještě dál – mluvili jsme přímo „za masku“. Co nás překvapilo? Na co jsme hrdí? Čeho jsme se báli? A co nám pomohlo to překonat? Třída se proměnila v galerii živých obrazů inspirovaných masopustním průvodem.

Díky tomuto propojení jsme si nejen připomněli význam Masopustu, jako důležité tradice v našem regionu, ale také jsme si vyzkoušeli, jak může hudba ovlivnit pohyb, výraz i naši vlastní odvahu tvořit.

A výsledek? Masky nejen vypadaly skvěle – ony opravdu žily.