Ve škole se často učíme číst, psát, počítat nebo poznávat svět kolem nás. Jsou však témata, která se do učebnic nevejdou, přesto patří k těm nejdůležitějším. Právě takový byl náš projektový den s názvem „Proužek sluší každé tváři“, který byl věnován respektu, přijetí odlišností a porozumění lidem s rozštěpem rtu a patra.

Na počáteční otázku: Co znamená být jiný? Někdo zmínil vzhled, jiný zájmy, schopnosti nebo povahu. Postupně jsme si uvědomovali, že každý člověk je svým způsobem jedinečný a že právě různorodost dělá svět zajímavějším.

Prostřednictvím příběhu nového spolužáka Matyáše jsme se společně zamýšleli nad tím, jak se cítí člověk, který se od ostatních na první pohled liší. Děti diskutovaly o situacích, které nemají jedno správné řešení. Je vhodné se na jizvu zeptat? Kdy je otázka projevem zájmu a kdy může zraňovat? Pomáháme druhému vždy, když mu chceme pomoci? A můžeme ho někdy chránit až příliš?

Právě otevřenost a upřímnost dětských odpovědí ukázaly, jak citlivě dokážou žáci o podobných tématech přemýšlet. Nehledali správné odpovědi, ale snažili se pochopit pocity druhého člověka. Učili se naslouchat, argumentovat, respektovat odlišné názory a hledat společnou cestu.

Velmi silným momentem byla aktivita „Každý jsme originál“. Děti obkreslovaly své ruce a do jejich dlaní zapisovaly, co se jim na sobě líbí a v čem jsou jedinečné. Někdo napsal, že rád pomáhá, jiný že umí krásně kreslit nebo rozesmát kamarády. Všechny ruce se následně spojily na společném proužkovaném tričku, které se stalo symbolem toho, že každý člověk má ve společenství své místo.

Při tvorbě společného plakátu bylo krásně vidět, jak si žáci dokáží rozdělit role, spolupracovat a vzájemně se podporovat. Každý přinesl svůj dílek, ale teprve společně vytvořili celek. Stejně jako ve třídě, ve škole i v životě.

Celý den vyvrcholil sdílením myšlenek, které si děti z projektu odnášejí. Ve větách „Dnes jsem zjistil, že…“, „Překvapilo mě…“ nebo „Chci si zapamatovat…“ se často objevovala slova jako respekt, kamarádství, odvaha a přijetí.

Projektový den nám připomněl něco velmi důležitého. Lidé nemusí být stejní, aby k sobě patřili. Nemusí stejně vypadat, mluvit ani přemýšlet. To, co skutečně spojuje, není dokonalost, ale schopnost přijmout druhého takového, jaký je.

A možná právě proto nám na závěr připadalo, že slogan celého projektu vystihuje všechno podstatné:

„Každý jsme jiný. Každý jsme důležitý.“