Kdy začíná kapalina vařit? A budou se všechny látky při zahřívání chovat stejně? Právě na tyto otázky jsme hledali odpovědi během našeho badatelského zkoumání. Na začátku jsme měli před sebou vodu, olej, líh a propan-butan. Nejprve jsme si vytvořili vlastní badatelskou otázku, vyslovili hypotézu a podle svého odhadu seřadili látky podle toho, při jaké teplotě by podle nás mohly začít vřít. Přemýšleli jsme také, podle čeho poznáme, že kapalina začala vařit.

Nejprve jsme pozorovali vodu. Během zahřívání jsme sledovali její teplotu a zaznamenávali první bublinky, výrazné zahřívání a nakonec samotný var. Potom jsme sledovali také olej a porovnávali jeho chování s vodou.

Velkým překvapením byl propan-butan. Když jsme kapalinu v kádince vzali do rukou, začala překvapivě vařit. Najednou jsme viděli, že k varu nemusí vždy vést jen zahřívání nad plamenem. Tento nečekaný okamžik v nás vyvolal spoustu otázek.

Zjistili jsme, že různé kapaliny se při zahřívání nechovají stejně. Voda začíná za běžných podmínek výrazně vřít přibližně při 100 °C, zatímco jiné látky mají jiné podmínky varu. Své výsledky jsme porovnali s původními hypotézami a přemýšleli, co nás během bádání nejvíce překvapilo.

A potom přišel ještě jeden pořádný WOW moment. Může papírová bankovka hořet, a přitom neshořet? Většina z nás by asi čekala, že papír při kontaktu s plamenem jednoduše shoří. Tentokrát jsme ale s napětím sledovali plamen a čekali, co se stane. Bankovka hořela, ale přesto zůstala celá. Právě v tu chvíli jsme si mohli naplno uvědomit, že výsledek pokusu nemusí vůbec odpovídat tomu, co jsme předem očekávali.

Naše badatelské zkoumání nám tak ukázalo, že látky se při zahřívání mohou chovat velmi rozdílně a že pokus nám někdy přinese mnohem překvapivější odpověď, než jsme čekali.