Dne 14. dubna 2026 se naše mateřská škola vydala za kulturou – a ne jen tak ledajak. Cílem bylo divadlo v Domažlicích, kde na děti čekala známá pohádka O Šípkové Růžence. Už samotná představa výletu vzbudila velké nadšení, ale to pravé dobrodružství začalo ještě dřív, než se zvedla opona.

Do Domažlic jsme se totiž vypravili vlakem. A právě jízda vláčkem byla pro mnohé děti stejně velkým zážitkem jako samotné divadlo. Pozorování krajiny z okna, očekávání příjezdu i společná radost z cestování vytvořily krásnou atmosféru hned od začátku.

V divadle pak děti usedly na svá místa a nechaly se vtáhnout do pohádkového příběhu. Představení O Šípkové Růžence je zaujalo především veselými písničkami a vtipnými scénkami, které vyvolávaly smích i napjaté očekávání. Bylo radost sledovat, jak pozorně děti příběh prožívají – a zároveň je třeba ocenit, jak krásně se po celou dobu chovaly.

Po skončení představení však dobrodružství ještě neskončilo. Do odjezdu vlaku zbýval čas, a tak si děti mohly vychutnat svačinku v krásném prostředí u Chodského hradu. Slunce, pohoda a sdílené zážitky vytvořily příjemnou tečku za kulturní částí dne.

Zpáteční cesta už byla pro některé děti přece jen náročnější, únava se pomalu hlásila o slovo. Přesto všechno zvládly na jedničku a domů si odvezly nejen příjemnou únavu, ale především spoustu zážitků.

A jak se ukázalo, výlet měl ještě jeden důležitý dopad – děti si o divadle i o cestě vlakem vyprávějí dodnes. A právě to je možná ten nejhezčí důkaz, že podobné chvíle mají smysl a zůstávají v dětské paměti opravdu dlouho.