O prázdninách jsme našim dětem připravili jedno malé, ale velké překvapení. Z našeho stařičkého chodníku vedoucího ke školce vznikl Chodník štěstí.

Místo, kolem kterého jsme každý den jen procházeli, jsme proměnili v prostor, který děti láká k pohybu, hře a společnému objevování. Na jednotlivých polích čekají pohybové úkoly, výzvy a drobné aktivity, které děti mohou plnit cestou do školky, během pobytu venku, o přestávkách i při společných hrách.

A že má Chodník štěstí úspěch, jsme poznali hned po prvních dnech. Děti se na něj vracejí, zkoušejí jednotlivé úkoly znovu a znovu a často si samy vymýšlejí, jak je ještě trochu obměnit nebo ztížit. Pohyb se tak pro ně stává přirozenou součástí hry. Chodník ale není jen o pohybu.

Stal se také místem dětského setkávání. Potkávají se na něm naši nejmenší ze školky se školáky, starší děti pomáhají mladším, společně si ukazují, co už zvládnou, a navzájem se povzbuzují.

A máme radost ještě z něčeho dalšího. Chodník si totiž našel cestu i k našim rodinám. Děti se po něm vydávají společně s rodiči, plní úkoly cestou domů a vzniká tak přirozený prostor pro společnou hru, pohyb a spolupráci. Stařičký chodník tak dostal nový život.

Už není jen cestou ke školce. Je místem, kde se běhá, skáče, zkouší, povzbuzuje, směje a potkává.

A možná právě proto jsme mu dali jméno Chodník štěstí. Protože když vidíme děti, jak po něm běhají, vracejí se k jednotlivým úkolům a s nadšením volají „pojď taky!“, máme pocit, že jsme se trefili přesně.

Na závěr bychom rádi poděkovali panu Milerovi z Horšovského Týna, který nám na realizaci Chodníku štěstí bezúplatně poskytl barvy. Velmi si vážíme jeho ochoty podpořit naši školu a pomoci nám vytvořit pro děti místo, které jim přináší tolik radosti.

Někdy totiž stačí málo – a vznikne místo, kam se děti těší.