Po prázdninách se naše mateřská škola ponořila do tajemné atmosféry „strašidelných dnů“, na které se děti nesmírně těšily. Už dlouho předem si povídaly o tom, za co se převléknou, a v den D se naše třída proměnila k nepoznání. Chodbičkami i třídou poletovaly čarodějnice, objevili se Harry Potterové, kočičky, mumie, kostry i duchové – fantazii se zkrátka meze nekladly.

Program těchto dnů byl pestrý a plný zábavy. Děti si vyzkoušely smyslohraní, při kterém například počítaly pavoučí nožičky, lovily z vody strašidelné předměty, nebo za pomoci pinzet tvořily lektvary. Největší „wau efekt“ ale přišel ve chvíli, kdy si mohly vyrobit opravdový bublající lektvar – s použitím barviva, octu a jedlé sody. Děti nadšeně sledovaly, jak se jejich kouzelný nápoj vaří a pění jako v pohádkách.

Celý týden jsme zakončili společně se třídou Včeliček velkolepou promenádou masek, diskotékou a slavnostním vyhodnocením. Děti si navzájem zvolily nejlepší masky a také nejzdatnějšího tanečníka parketu.

Poprázdninové strašidelné dny jsme všichni hodnotili velmi pozitivně. Děti si odnesly spoustu zážitků, smíchu i nových zkušeností. Celou akci jsme pojali nikoliv jako klasický Halloween, ale jako dušičkové dny – čas pro radost, tvoření a společné chvíle plné kouzelné atmosféry. 

strašidelné dny v MŠ.mov

Dnes jsme ve škole přivítali paní spisovatelku Lucii Šavlíkovou, která k nám přijela v rámci projektu Den pro školu. Tento program propojuje školy s odborníky z praxe a umožňuje dětem nahlédnout do světa různých profesí. My jsme díky němu objevovali, jak vzniká kniha – od nápadu až po její vydání.

Paní Šavlíková, autorka knihy o pejscích, dětem poutavě vysvětlila, jak se rodí příběh, jak vznikají ilustrace a co všechno se děje, než kniha dorazí do knihovny. Děti se aktivně zapojovaly, kladly otázky a zjistily, že na tvorbě knihy spolupracuje mnoho lidí – autor, ilustrátor i nakladatel.

Nejvíce děti bavila tvůrčí dílna, ve které si každý vytvořil vlastní návrh obalu knihy. Fantazie pracovala naplno a vznikly opravdu originální nápady.

Celý den byl plný inspirace, zvídavosti a radosti z tvorby. Díky paní Šavlíkové i projektu Den pro školu jsme si uvědomili, že učení může být zábavné, živé a propojené s reálným světem.

Badatelská výuka ve 3.–5. ročníku ZŠ

Voda je všude kolem nás – v potocích, rostlinách i našich tělech. Ale může sama „vystoupat“ nahoru? Na tuto záludnou otázku se pokusili odpovědět naši žáci během badatelské lekce o vlastnostech vody.

Hned na začátku děti zaujal jednoduchý, ale provokativní dotaz: „Dokáže voda přejít sama do jiné nádoby?“ Názory se různily – někdo věřil, že to nejde bez pomoci, jiný měl podezření, že „voda si vždycky cestu najde“. Společně jsme formulovali hypotézy a pustili se do zkoumání.

Na lavicích se objevily tři průhledné sklenice s barevnou vodou, papírové ubrousky, brčka, houby a zápisové archy. Žáci propojovali nádoby ubrousky, ohýbali brčka, nasákali houby a pozorovali, zapisovali ve skupinách každých deset minut, co se děje. „Podívej, už leze nahoru! Musíme to naplnit! Vyzkoušíme jinou věc! Podívej, už se plní - a jak rychle!“ ozývalo se z různých stolů, když se první kapky začaly pomalu posouvat vzhůru. Postupně jsme do sklenic s obarvenou vodou vložili bílé podzimní květiny – jasný důkaz, že voda opravdu dokáže proudit do výšky díky kapilárnímu jevu. Propojení s praxí:)

Nešlo ale jen o výsledek – důležité bylo i přemýšlení, pozorování a radost z objevování. Děti kreslily průběh pokusu, diskutovaly o tom, co se děje, a hledaly souvislosti s přírodou: „To je jako když rostlina nasává vodu ze země!“ zaznělo z jedné skupiny.

Na závěr si každý zapsal, co ho překvapilo – někdo barvy, jiného samotný pohyb vody, dalšího trpělivost, kterou experiment vyžadoval.
Hodina se tak proměnila v živou dílnu zvídavosti, kde se teorie měnila v zážitek a radost z učení byla vidět v každém úsměvu.