ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ŠKOLNÍ JÍDELNA
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Základní škola
V rámci průřezového tématu Voda kolem nás se žáci 1. až 5. ročníku naší školy zaměřili na důležité téma – spotřebu vody v každodenním školním životě. Cílem bylo nejen zjistit, kde všude vodu využíváme, ale také si uvědomit její hodnotu a naučit se s ní šetřit.
Mladší žáci začali jednoduchou, ale velmi důležitou otázkou:
„Kolik vody používáme ve škole každý den?“
Společně přemýšleli, kde všude se ve škole voda využívá – například při mytí rukou, pití, zalévání rostlin nebo při úklidu. Své nápady zaznamenávali kresbou i jednoduchými zápisy.
Poté si vyzkoušeli zajímavou aktivitu – odhad a měření spotřeby vody. Nejprve hádali, kolik vody spotřebují při běžných činnostech, a následně své odhady ověřovali pomocí kelímku. Velkým překvapením pro mnohé bylo, jak se jejich odhady lišily od skutečnosti.
Na závěr děti přemýšlely, jak mohou vodou ve škole šetřit. Objevily jednoduché, ale účinné nápady – například důkladně zavírat kohoutky nebo používat jen tolik vody, kolik skutečně potřebují.
Starší žáci se tématu věnovali více do hloubky. Také oni nejprve mapovali, kde se voda ve škole využívá, a následně se pustili do měření.
Pomocí odhadů a skutečných měření zjišťovali spotřebu vody při různých aktivitách, jako je mytí rukou, naplnění kelímku, mytí ovoce nebo zalévání rostlin. Získaná data pak zaznamenávali a porovnávali.
Důležitou součástí jejich práce bylo také vytvoření grafu, který ukázal rozdíly mezi odhadem a skutečností. Díky tomu si žáci lépe uvědomili, jak snadno můžeme spotřebu vody podcenit.
Celý projekt vedl žáky k zamyšlení nad vlastními návyky. V reflexi si odpovídali na otázky: Co mohu ve škole zlepšit?, Co jsem se naučil(a)?, Jak mohu přispět k úsporám vody?
Nechybělo ani sebehodnocení, při kterém děti hodnotily svou práci, spolupráci i kreativitu.
Projekt ukázal, že i malé děti dokážou pochopit význam šetrného zacházení s vodou. Žáci si nejen osvojili nové znalosti, ale také praktické dovednosti a zodpovědný přístup k životnímu prostředí.
A co je nejdůležitější – uvědomili si, že každá kapka se počítá.
Žáci 1. až 5. ročníku naší školy se v uplynulých dnech pustili do objevování tajů finanční gramotnosti – a to velmi hravou a tvořivou formou. Celý projekt byl inspirován přírodou, konkrétně zajímavým chováním kukačky, která je známá tím, že vyhazuje cizí vajíčka z hnízda. Úkolem dětí proto bylo postavit „záchytné hnízdo“, které by vajíčka ochránilo.
Na začátku byli žáci seznámeni s úkolem i pravidly. Brzy však zjistili, že to nebude jen tak – k úspěšnému splnění totiž potřebují nejen šikovné ruce, ale také dobře hospodařit s penězi.
Prvním krokem bylo „vydělat si“ peníze v zábavném kvízu, kde děti prokazovaly své znalosti i logické myšlení. Každá správná odpověď znamenala zisk, který mohly později využít.
Následovala důležitá fáze – nákup materiálu. Děti si musely pečlivě rozmyslet, co skutečně potřebují, porovnávat ceny a rozhodovat se tak, aby jim jejich rozpočet vystačil na vše důležité.
V závěrečné části projektu se pustily do samotné stavby hnízda. Podmínkou bylo použít pouze nakoupený materiál, což vedlo k velké kreativitě i týmové spolupráci. Každá skupina se snažila vytvořit co nejpevnější a nejchytřeji navržené hnízdo.
Celý projekt dětem ukázal, že hospodaření s penězi není jen o počítání, ale také o plánování, rozhodování a zodpovědnosti. A navíc si všichni odnesli nejen nové znalosti, ale i spoustu zábavy a radosti z vlastní práce.
S velkou radostí bychom se rádi podělili o další pozitivní změnu v naší škole. Díky výborné spolupráci se zřizovatelem se podařilo uskutečnit další krok ke zlepšení pracovního prostředí pro naše zaměstnance.
Původní, již nevyhovující toalety prošly kompletní proměnou a získaly novou, moderní tvář. Rekonstrukce přinesla nejen estetičtější vzhled, ale především vyšší komfort a hygienický standard pro všechny, kteří je denně využívají.
Bylo tak vytvořeno důstojného zázemí pro nepedagogické pracovníky, kteří jsou nedílnou součástí chodu školy a zaslouží si kvalitní prostředí.
Velmi si vážíme podpory našeho zřizovatele a děkujeme za vstřícnost i ochotu investovat do zlepšování podmínek v naší škole.
Dalším plánovaným krokem je rekonstrukce toalet pro pedagogy mateřské školy, která opět posune kvalitu pracovního zázemí o kus dál.
Děkujeme všem, kteří se na těchto změnách podílejí.
Náš školní výlet do Prahy začal brzy ráno srazem na nádraží. Všichni jsme se postupně scházeli, někteří ještě trochu ospalí, ale zároveň plní očekávání, co nás během dne čeká.
Po kontrole, že jsou všichni přítomní, jsme nastoupili do vlaku a vyrazili směrem do Plzně. Cesta rychle ubíhala – povídali jsme si, koukali z okna a samozřejmě nechyběla ani první svačina. Jídlo přišlo vhod, protože někteří z nás nestihli pořádně posnídat.
V Plzni jsme přestoupili na rychlík, který nás měl dovézt až do Prahy. Na nádraží jsme měli chvíli čas, takže někteří využili příležitost koupit si další něco dobrého k jídlu nebo pití. Jakmile jsme nastoupili do rychlíku, pokračovali jsme v cestě a pomalu se blížili k našemu cíli.
Po příjezdu do Prahy jsme se vydali pěšky směrem do Karlína. Cestou jsme si prohlíželi okolí a nasávali atmosféru velkého města. Samozřejmě jsme si opět udělali krátkou zastávku na něco k jídlu, abychom měli dost energie na hlavní část výletu.
Hlavním bodem našeho výletu bylo představení Bedřich Smetana: Třináctá láska v Hudebním divadle Karlín. Představení bylo zaměřené na život slavného českého skladatele Bedřicha Smetany. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o jeho životě, o tom, co ovlivňovalo jeho tvorbu, a také o době, ve které žil – zejména o období národního obrození.
Celé představení bylo zpracované zábavnou a přístupnou formou, aby bavilo i mladší diváky. Herci dokázali spojit historické informace s humorem a hudbou, takže se nikdo nenudil. Dokonce i těm nejmenším se představení moc líbilo a všichni odcházeli s dobrými dojmy.
Po skončení představení jsme se vydali na cestu zpět. Původně jsme měli v plánu projít se přes Staroměstské náměstí, ale trochu jsme se ztratili, takže jsme nakonec došli na Václavské náměstí. I tak to ale byla zajímavá procházka starou Prahou, během které jsme viděli spoustu krásných míst. A samozřejmě nechyběl ani smích nad tím, jak jsme změnili trasu.
Z Prahy jsme se vraceli opět vlakem – nejdříve rychlíkem a poté osobním vlakem. Během cesty jsme si naposledy dali něco dobrého k jídlu, povídali si o tom, co se nám na výletě líbilo nejvíce, a pomalu jsme se vraceli domů.
Celý výlet byl velmi povedený. Užili jsme si cestování vlakem, viděli jsme kus Prahy a hlavně jsme zažili zajímavé a zábavné divadelní představení o Bedřichu Smetanovi.
Únor u nás ve škole patřil objevování. Pustili jsme se do badatelské výuky na téma voda – a nestačili jsme se divit, co všechno dokáže. Velkou posilou nám byla studentka biologie a chemie Západočeské univerzity v Plzni, Eliška, která do hodin přinesla nejen odbornější pohled, ale také nás naučila pracovat s laboratorním sklem a pomůckami jako opravdoví malí vědci.
Nešlo ale o žádné „nalij a hotovo“. Každý z nás si kladl vlastní otázky, vymýšlel pokusy a hlavně zkoušel, co se stane. A někdy to bylo překvapivější, než jsme čekali!
V první části jsme řešili zdánlivě jednoduchý problém: Dá se špinavá voda vyčistit?
Zkoušeli jsme všechno možné – přelévání přes různé materiály, míchání, točení, nechávání v klidu. Někdo objevil, že papír zachytí nečistoty, jiný si všiml, že při točení vody se špína shlukuje nebo klesá ke dnu.
A nejlepší na tom bylo, že jsme na to přicházeli sami. Až nakonec jsme zjistili, že to, co jsme dělali, má i své názvy – třeba filtrace nebo vír. Najednou nám došlo, že podobné principy fungují třeba v čističkách vody, bazénech nebo i pračce.
Druhá část byla ještě větší „wow efekt“. Zkoumali jsme, proč něco plave a něco klesá.
Zkoušeli jsme hrozny, plast nebo třeba korek – a pak jsme začali měnit vodu. Do vody jsme přidali sůl… a najednou se věci začaly zvedat!
Pak přišly na řadu vrstvy kapalin – prací gel, voda, olej. Sklenice se proměnily v barevné „vědecké koktejly“ a my sledovali, jak se jednotlivé vrstvy nepromíchají a jak se v nich předměty zastavují v různých výškách.
Největší výzva? Dostat hrozen ode dna nahoru… bez dotyku. A povedlo se!
Nepamatujeme si jen pojmy. Hlavně máme zkušenost: voda se může chovat různě, stačí změnit podmínky a výsledek je úplně jiný, někdy není potřeba měnit věc samotnou, ale prostředí kolem ní.
A možná to nejdůležitější – zkoušet, přemýšlet a nebát se chybovat má smysl.
Únor nám ukázal, že věda není jen v učebnici. Je všude kolem nás. A hlavně – může být pořádná zábava.
