ZÁKLADNÍ ŠKOLA

ŠKOLNÍ JÍDELNA

MATEŘSKÁ ŠKOLA

Vyvrcholením březnových aktivit zaměřených na regionální pověsti se na naší malotřídní škole stalo společné divadelní vystoupení žáků, které vznikalo v rámci integrovaného předmětu Umění. Tento předmět přirozeně propojuje výtvarnou, hudební, dramatickou, taneční i filmovou výchovu, a právě díky tomu mohli žáci nahlédnout na tvorbu jako na komplexní proces, ve kterém má každá složka své místo.

Žáci 3. až 5. ročníku nastudovali tři krátké divadelní etudy inspirované místními pověstmi – Zdeslavův meč a tajemství lesa, Tajemství staré školní tabule a O ztraceném kočáře z Osvračína. Každý z příběhů přinesl nejen napínavý děj, ale i silné poselství, které bylo srozumitelné i pro mladší diváky. Těmi byli tentokrát žáci 1. a 2. třídy a děti spolu s pedagogy z mateřské školy, kteří vytvořili vnímavé a vděčné publikum.

Samotnému vystoupení předcházela pečlivá příprava, během níž se žáci učili spolupracovat, rozdělit si role a převzít odpovědnost za společné dílo. Podíleli se nejen na hereckém ztvárnění, ale také na tvorbě scénářů, návrhu kulis, výběru hudebního doprovodu i pohybových prvků. Přirozeně tak rozvíjeli svou fantazii, komunikační dovednosti i schopnost vyjadřovat své myšlenky a pocity prostřednictvím různých uměleckých prostředků.

Velkým přínosem bylo i to, že se žáci učili o své práci přemýšlet. Dokázali pojmenovat, co se jim dařilo, co by příště udělali jinak, a přijímali zpětnou vazbu od spolužáků i pedagogů. Postupně si osvojovali základní oborové pojmy a učili se vnímat umění nejen jako výsledek, ale především jako proces.

Samotné vystoupení pak bylo nejen prezentací jejich práce, ale především silným společným zážitkem. Mladší žáci i děti z mateřské školy se nechali vtáhnout do děje, prožívali příběhy spolu s herci a odnášeli si nejen kulturní zážitek, ale i inspiraci pro vlastní hry a tvoření. Starší žáci si naopak vyzkoušeli, jaké to je být v roli těch, kteří předávají – příběh, emoci i myšlenku.

Divadelní vystoupení tak propojilo všechny zúčastněné – herce i diváky – a ukázalo, že i v malotřídní škole může vzniknout velké a smysluplné dílo. Bylo důkazem toho, že když se spojí tvořivost, spolupráce a respekt, vznikají okamžiky, na které se nezapomíná.

 

Zápis do naší Mateřské školy proběhl v krásné a přátelské atmosféře, kde děti i jejich rodiče mohli s radostí a bez stresu objevovat prostředí školky. Hry a aktivity, které objevovali, postupně nabíraly na síle a děti se do nich zapojovaly s nadšením. Rodiče mají i z webových stránek možnost vidět, jak naše škola a školka fungují, a ocenit přístup, který klade důraz na orientaci na dítě a jeho individuální potřeby.

Jsme velmi potěšeni, že naše zařízení získává důvěru širokého okolí, včetně rodin z nespádových oblastí, které oceňují smýšlení našeho vzdělávání již od nejmenších dětí. Orientace na dítě a žáka je pro nás klíčová – sledujeme inovace ve vzdělávání, dbáme na tripartitní setkávání s rodiči a budujeme cílenou dlouhodobou spolupráci, která vede k postupnému rozvoji dítěte a jeho formování v zodpovědného a samostatného člověka.

Naše pedagogika se opírá o badatelství a propojuje vzdělávání od předškolního věku až do 5. ročníku základní školy, aby děti mohly rozvíjet své schopnosti souvisle a komplexně. Věříme, že právě tento čas – období raného a předškolního věku – je nejlepším obdobím, kdy člověk zraje, učí se objevovat svět kolem sebe a získává první zkušenosti, které ovlivní jeho budoucí vzdělávací cestu i osobní rozvoj.

Zápis tak nebyl jen formální událostí, ale také příležitostí poskytnout rodičům informace, že jejich dítě bude ve školce či škole podporováno a vedené s láskou, respektem a péčí od úplného začátku.

S lítostí však musíme také dodat, že vzhledem k mimořádnému zájmu nemůžeme přijmout všechny děti, které se zápisu zúčastnily. Ale pevně věříme, že se s nimi setkáme za rok a poskytneme jim stejnou podporu, péči a inspirativní prostředí, jaké nabízíme všem našim malým objevitelům.

Dnešní výuka předmětu Svět kolem nás v 1. a 2. ročníku se nesla v duchu poznávání života na statku. Cílem bylo, aby žáci dokázali pojmenovat členy zvířecích rodin, tedy samce, samice i mláďata, a zároveň jednoduchým způsobem vysvětlili, čím se tato zvířata živí a jaký užitek přinášejí člověku. Hned na začátku byli žáci seznámeni s tím, co se během hodiny naučí – že zjistí, jak se jednotliví zástupci zvířat jmenují, čím se živí a proč jsou pro člověka důležití.

Výuka začala evokační částí, při které děti rozpoznávaly hlasy hospodářských zvířat. Tato aktivita je velmi bavila a přirozeně je vtáhla do tématu. Následně se žáci seznámili s vybranými zvířaty, jako jsou ovce, koza, slepice, prase, kráva a husa, a postupně objevovali jejich „rodiny“.

Důležitou součástí hodiny byly autorské pohádkové texty, které s láskou napsala paní ředitelka a se stejnou péčí je načetla paní učitelka. Tyto poutavé příběhy byly plné informací o jednotlivých zvířatech – děti se z nich dozvěděly názvy samce, samice i mláděte, čím se zvířata živí i jaký užitek přinášejí lidem. Poslech pohádek byl pro žáky nejen příjemným zážitkem, ale i efektivním způsobem učení. Pracovali totiž ve dvojicích s moderní technikou – s radostí využívali tablety ke čtení QR kódů a bez jakýchkoli zádrhelů přehrávali audio nahrávky, ze kterých získávali informace. Učili se spolupracovat a sdílet své poznatky s ostatními.

V závěru hodiny si vše upevnili doplněním tabulky, kde zaznamenali názvy samce, samice i mláděte, způsob života i užitek pro člověka.

Celá výuka byla pestrá, hravá a zároveň velmi přínosná. Děti si nejen rozšířily své znalosti o životě na statku, ale také rozvíjely spolupráci, komunikaci i radost z učení.

Školní družina naší školy, pod vedením paní vychovatelky, připravila pro seniory z naší obce milé a srdečné vystoupení, které bylo výsledkem několikaměsíčních příprav. Děti se na tuto událost pečlivě chystaly, nacvičovaly písně i pohybová vystoupení a těšily se, až budou moci potěšit své publikum.

Samotné vystoupení se velmi vydařilo a odměnou dětem byly nemalé ovace, dlouhý potlesk i nadšený jásot. Program byl promyšleně sestaven – vybrané písně byly cílené na generaci dříve narozených, což u seniorů vyvolalo radostné vzpomínky i dojetí.

Druhá část vystoupení patřila „tančícím nožičkám“, které dokázaly publikum natolik rozproudit, že se senioři spontánně zapojili a tleskali do rytmu. V sále tak panovala velmi příjemná a veselá atmosféra plná energie a sdílené radosti.

Celé setkání bylo krásným příkladem propojení generací. Děti si odnesly nejen radost z úspěchu, ale i cennou zkušenost, jak svým vystoupením potěšit druhé. Senioři obdarovali vystupující úsměvem na tváři a potleskem.

V průběhu března se žáci naší školy v rámci předmětu BOV věnovali badatelskému tématu půda a život v ní. Během dvou vyučovacích hodin se proměnili v malé vědce a postupně objevovali, že půda rozhodně není jen obyčejná hlína, ale pestrý a živý svět plný rozmanitých složek. Na začátku hodiny hledali žáci odpovědi na otázky, co všechno se v ní může skrývat, zda je půda opravdu jen hlína a jestli v ní může něco žít. Žáci nadšeně sdíleli své nápady, které byly zapisovány do pozorovacích badatelských archů, a společně formulovali hlavní badatelskou otázku: „Co všechno můžeme najít v půdě?“ apod.

Na badatelské aktivitě s námi spolupracovala také studentka Západočeské univerzity, oboru biologie a chemie, která žákům pomáhala naučit se správně pracovat s pomůckami. Děti si tak vyzkoušely práci s Petriho miskami i profesionálními elektronickými lupami a získaly cenné praktické zkušenosti. Zároveň nám přinesla zajímavé ukázky materiálů – písek od moře a jemný písek z magnetické horniny, které nám byly zapůjčeny panem doktorem Merglem z univerzity v Plzni. Díky tomu mohli žáci porovnávat různé druhy půd a materiálů a všímat si jejich odlišností.

Následovala samotná badatelská práce se vzorky půdy. Děti ji rozprostřely na bílé podložky a pomocí lup a špejlí ji pečlivě zkoumaly. Díky kvalitnímu vybavení mohly pozorovat i velmi jemné detaily, které by pouhým okem zůstaly skryté. Postupně objevovaly drobné kamínky, zbytky rostlin, jemné kořínky, ale i živé organismy, jako jsou žížaly, larvy nebo drobný hmyz (někdy se tito návštěvníci pokoušeli i utéci z misek). Svá pozorování žáci zaznamenávali podle věku – mladší děti kreslily, starší zapisovaly, co vše objevily a kolik různých složek v půdě našly. My dospěláci jsme se radovali na mnohými AHA momenty, které žáky motivovaly k dalším aktivitám.

Dalším krokem bylo třídění nalezených částí na živé a neživé. Děti společně přemýšlely nad tím, jak poznat, že něco žije, a své nálezy rozdělovaly do dvou skupin. Mezi živé organismy zařadily například žížaly, larvy a hmyz, zatímco mezi neživé složky patřily kamínky, písek apod. Diskuze nad rozdíly mezi živým a neživým vedla žáky k hlubšímu porozumění základním znakům života.

Na závěr si všichni společně shrnuli, co se během hodiny naučili. Uvědomili si, že půda je složité a důležité prostředí, ve kterém se nachází nejen neživé částice, ale i mnoho živých organismů, které zde nacházejí své podmínky k životu. Závěrečná otázka, co tyto organismy v půdě potřebují k životu, přirozeně navázala na další badatelské aktivity. Celá lekce rozvíjela nejen znalosti o přírodě, ale také schopnost pozorovat, klást otázky, zaznamenávat výsledky a spolupracovat, a ukázala dětem, že i obyčejná hrst půdy může skrývat fascinující svět.