ZÁKLADNÍ ŠKOLA

ŠKOLNÍ JÍDELNA

MATEŘSKÁ ŠKOLA

úřední deska

 

               Základní škola a Mateřská škola Osvračín

 

 

              

 

 

Základní škola a Mateřská škola Osvračín,

příspěvková organizace

 

Školní řád, hodnocení žáků

Č. j.:

Spisový znak:

Skartační znak:  A 5

Vypracoval:

 Mgr. Dana Pavlasová

Schválil:

 Mgr. Dana Pavlasová

Projednáno: Pedagogickou radou

 Dne: 28. 8. 2015

Řád nabývá účinnosti ode dne:

 Dne: 1. 9. 2015

Změny v řádu jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu

         

 

 

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tento školní řád.

 

OBSAH:

I. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky školy.

 

II. Provoz a vnitřní režim školy.

 

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí.

 

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků.

 

V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

I. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky.

 

A. Práva a povinnosti žáků

B. Práva a povinnosti zákonných zástupců

C. Omlouvání žáka

D. Uvolňování žáka

 

A. Práva a povinnosti žáků

 

1. Práva žáků

a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona

b) být informováni o průběhu a výsledcích svého vzdělávání

c) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy s tím, že ředitelka školy je povinna se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat. Ve škole pracuje žákovský parlament, který jedná 1x měsíčně. Schůzek se zúčastňuje ředitelka školy.

d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádření musí být věnována pozornost, odpovídají jejich věku a stupni vývoje. Žáci mají právo vyjádřit své názory. Volí slušnou formu. Ke sdělení podnětů a připomínek slouží žákům také schránka důvěry.

e) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání

f) na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, mají právo na vzdělání a svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických pravidel. Mají právo být seznámeni se všemi předpisy se vztahem k jejich pobytu a činnosti ve škole

 

2. Povinnosti žáků

a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat

b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni

c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a pokyny školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem

 

3. Další povinnosti žáků

a) chovat se slušně k dospělým a ostatním žákům školy,

b) dodržovat školní řád, třídní pravidla chování a řády odborných učeben

c) chovat se tak, aby neohrozili zdraví svoje ani jiných osob

d) chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou. Žáci, kteří se opozdí v příchodu do vyučování, se vyučujícímu řádně omluví

e) připravit se o přestávce na následující hodinu.

f) konzumovat svačinu včetně pití ve třídě nebo v jídelně

g) před začátkem vyučování sundat židle ze stolů, po poslední hodině v učebně židle zvednout

ch) zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat své místo, třídu i ostatní prostory školy v čistotě a pořádku, chránit majetek před poškozením, nosit do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů pedagogů. Denně mít ve škole žákovskou knížku. Udržovat je v pořádku a na požádání je předkládat ke kontrole

i) chodit do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni

j) na TV přinášet cvičební úbor, který je přizpůsobený prostředí (tělocvična nebo hřiště) a počasí. Obuv do tělocvičny má mít světlou podrážku, jinou obuv používat při výuce na hřišti

k) na vyučování, při kterém hrozí znečištění oděvu, převlékat se do oděvu pracovního

l) řádně a systematicky se připravovat na vyučování, vypracovávat domácí úkoly

m) před ukončením vyučování neopouštět školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování se žáci ve škole nezdržují, zůstávají jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem

n) každý úraz, poranění či nehodu svou nebo spolužáka, k níž dojde během pobytu ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, hlásit ihned vyučujícímu nebo pedagogickému dozoru

o) chránit své zdraví i zdraví spolužáků. Žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé. Je zakázáno nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky (drogy, alkohol, cigarety apod.) při všech činnostech školy. Do školy a na všechny akce školy je zakázáno nosit předměty (např. zábavnou pyrotechniku, nože, spreje), které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost žáka nebo jiných osob

p) respektovat osobní svobodu ostatních žáků a chovat se k sobě navzájem ohleduplně. Agresivitu, hrubé žertování nebo šikanu jinými dětmi okamžitě ohlásit třídnímu učiteli nebo ředitelce školy. Žáci mohou ke sdělení využít schránku důvěry

q) nenosit do školy větší obnosy peněz, cenné předměty, šperky. V případě zničení nebo ztráty věcí, které nesouvisí s výukou, nebude poskytnuta náhrada

r) během vyučování platí zákaz používání mobilních telefonů, MP3 přehrávačů, walkmanů

 a ostatních technologií, které nesouvisí s výukou. Žáci je mají ve stavu vypnutém uloženy v osobních taškách. V případě použití během vyučování bude zabaven, uložen do trezoru a vydán zákonnému zástupci. V prostorách školy a na akcích školou pořádaných je zakázáno úmyslné, opakující se nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit oběti, za použití informačních a komunikačních technologií – tzv. kyberšikana (např. posílání vulgárních a výhružných emailových zpráv oběti, výhružné telefonáty, esemesky, posílání obrázků a nahrávek nebo vytváření webových stránek s cílem zesměšnit oběť apod.)

s) po opuštění areálu školy a po ukončení školní akce za chování a jednání žáků škola neodpovídá

 

B. Práva a povinnosti zákonných zástupců

 

1. Práva zákonných zástupců

a) na svobodnou volbu školy pro své dítě

b) bezplatné základní vzdělání v rozsahu stanoveném platnými předpisy, respektující individualitu jejich dítěte

c) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte

d) volit a být voleni do školské rady

e) spolupracovat na tvorbě školního vzdělávacího programu a tvorbě individuálního vzdělávacího plánu žáka

f) spolupracovat na tvorbě třídních pravidel chování

g) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka

h) požádat o přezkoušení žáka

ch) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání žáka ve smyslu školského zákona

i) seznámit se s dokumentací školy

 

2. Povinnosti zákonných zástupců

a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy

b) na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání a výchovy žáka

c) informovat školu o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, o zdravotním postižení žáka (včetně druhu postižení), o zdravotním nebo sociálním znevýhodnění

d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem

e) oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon i další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, dále změny v těchto údajích (např. osobní údaje žáka, jméno a příjmení zákonných zástupců, místa trvalého pobytu a adresy pro doručování písemností, telefonické spojení), a to neprodleně.

f) pravidelně 1x týdně kontrolovat zápisy v žákovské knížce (notýsku), o své kontrole provádět záznam (podpis)

 

 

C. Omlouvání žáka

 

1. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.

- ústně – osobně

- písemně (lze využít i e-mailovou adresu školy)

2. Po návratu žáka do školy je jeho nepřítomnost (absence) omluvena písemně na omluvném listu v žákovské knížce (v notýsku).

3. Omluvenku předloží žák TU ihned po návratu do školy.

4. Při důvodném podezření ze záškoláctví žáka a neplnění povinnosti zákonných zástupců omluvit své dítě, kontaktuje TU rodiče a na jejich povinnost je upozorní, v opakovaných případech absence může škola vyžadovat lékařské potvrzení.

 

 

D. Uvolňování žáka

 

1. Na dobu do 3 vyučovacích dnů uvolňuje TU na žádost zákonných zástupců – žádost i povolení může být ústní. TU o svém rozhodnutí informuje ředitelku školy. TU po konzultaci s vyučujícími určí i náhradní způsob vzdělávání (obvykle samostatné plnění zadaných úkolů).

2. Při absenci delší než 3 vyučovací dny uvolňuje ředitelka školy na písemnou žádost zákonných zástupců. ŘŠ rozhodne na základě vyjádření TU (doporučení a určení náhradního způsobu vzdělávání – obvykle samostatné plnění zadaných úkolů a následná individuální práce s žákem).

3. V průběhu vyučování uvolňuje žáka TU. Žák je uvolněn z vyučování po předložení písemné žádosti zákonného zástupce. Pokud nebude podána žádost o uvolnění nebo bude vyplněna neúplně, nebude žák z vyučování uvolněn. Zákonní zástupci odpovídají za bezpečnost svého dítěte od doby, od které byl žák uvolněn. Uvolnění není přípustné telefonicky, mailem.

4. Z vyučování některého předmětu uvolňuje ŘŠ na písemnou žádost zákonných zástupců. Ve své žádosti uvedou závažné důvody – zdravotní nebo jiné (dopravní obslužnost apod.). Uvolnění ze zdravotních důvodů musí písemně doporučit praktický lékař pro děti a dorost nebo odborný lékař. ŘŠ určuje náhradní způsob vzdělávání v době vyučování předmětu, ze kterého je žák uvolněn (např. zařazení do jiné třídy). Na první a poslední vyučovací hodinu TV může být žák uvolněn na žádost zákonných zástupců bez náhrady. V případě částečného uvolnění z vyučování TV rozhoduje vyučující TV na základě lékařského vyjádření o zapojení žáka do činnosti při výuce. Krátkodobě (maximálně 2 týdny) může vyučující TV omluvit žáka a uvolnit ho z některých činností na základě omluvenky zákonných zástupců. Delší uvolnění musí být doporučeno lékař.

 

 

II. Provoz a vnitřní režim školy

 

A. Režim činnosti ve škole

B. Režim činnosti mimo školu

C. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

D. Pedagogičtí pracovníci

 

A. Režim činnosti ve škole

 

1. Vyučování začíná v 8,00 hodin. Vyučování probíhá podle platného časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Případné změny musí být žákům sděleny nejpozději jeden den předem a informace budou zapsány do notýsků a ŽK. Vyučování končí nejpozději do 14:25 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.

Žáci I. stupně mají v dopoledním vyučování nejvýše 5 hodin, dopolední vyučování končí nejpozději v 12:35 hodin.  Odpolední vyučování začíná v 13:40 hod a končí 14.25. Během vyučovací hodiny opouštějí žáci učebnu jen ve výjimečných případech se souhlasem vyučujícího (WC).

2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7,30 hodin. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.

3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 55 minut. Přestávky využívají k návštěvě WC. Přestávky mezi jednotlivými hodinami dále slouží k tomu, aby si žáci připravili pomůcky na další vyučovací hodinu. Nepobíhají po budově školy, nezdržují se na WC. Doba mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je přestávkou na oběd.

4. Žáci přicházejí do školy nejpozději 15 minut před začátkem vyučování. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená (v šatnách) a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se nezdržují a nevysedávají tam. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.

5. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

6. Bezpečnost a ochranu zdraví ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům a pokud s tím souhlasí.

7. Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30, škola může mít podle §23 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona zřizovatelem schválenou výjimku z počtu žáků při zachování bezpečnostních a hygienických předpisů.

8. Nejvyšší a nejnižší počet žáků ve třídě se spec. vzdělávacími potřebami stanovuje vyhláška.

 

9. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

10. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

11. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

12. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

 

 

 

B. Režim činnosti mimo školu

 

1. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZP. Akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu práce školy, kde zároveň s časovým rozpisem uvede ředitel školy jména doprovázejících osob.

4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.

5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni.

6.Za dodržování předpisů o BOZP odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.

7. Součástí výuky je také výuka plavání ve čtyřech ročnících prvního stupně. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, dopravní hřiště, atd.

8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.

9. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

 

C. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1. Žákem se spec. vzdělávacími potřebami je osoba

a) se zdravotním postižením (mimo jiné vady řeči, vývojové poruchy chování)

b) se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí poruchy vedoucí k poruchám učení a chování)

c) se sociálním znevýhodněním

2. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení

3. Vzdělávání žáků se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření:

a) speciální metody, postupy a formy práce

b) kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky

4. Formy vzdělávání žáků se zdravotním postižením

      - individuální integrace

5. Individuální vzdělávací plán (IVP)

a) stanoví se pro individuálně integrovaného žáka

b) vychází z vyšetření a doporučení školského poradenského zařízení

c) obsah IVP určuje Vyhl. 73/2005 Sb.; § 6 odst. 4

d) může být doplňován a upravován dodatky

e) s IVP je seznámen zákonný zástupce žáky

f) IVP zpracovává třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími

7. Organizace speciálního vzdělávání

Forma a obsah speciálního vzdělávání žáka a míra podpůrných opatření se stanoví podle rozsahu zdravotního postižení žáka. Zdravotní postižení žáka je vyučujícími respektováno.

 

 

D. Pedagogičtí pracovníci

 

1. Povinnosti pedagogických pracovníků určuje zákoník práce, pracovní řád, zákon 561/2004 Sb., zákon 563/2004 Sb.

2. Týdenní rozsah přímé ped. činnosti:

učitel – 22 hod/týden

vychovatel – 28 hod/týden

3. Zastupování za nepřítomné – přednostně pedagogy školy.

4. Pedagogický pracovník je povinen zúčastňovat se porad, jednání, dalšího vzdělávání apod.

5. Budova školy je přístupna Po-Pá od 7:30 do 15:40 hod. Mimo tuto dobu se nikdo bez povolení ŘŠ ve škole nezdržuje.

6. Učitelé přicházejí nejpozději v 7:30 hod.

7. Denně zapisují příchody a odchody ze školy.

8. Dohled vykonávají po celou dobu přestávky. Při dohledu sledují chování žáků na chodbě, ve třídách a na WC.

9. Třídní knihy jsou v zamčeném stole pedagoga.

10. Pomůcky potřebné k vyučování má učitel ve třídě již při zahájení hodiny. Je nepřípustné připravovat pomůcky dodatečně.

11. Jednání s rodiči – dobu stanoví učitel vždy tak, aby nebylo narušeno vyučování.

12. Zodpovědnost za žáky po celou dobu vyučování – při zápisu do TK je každý vyučující povinen zkontrolovat přítomnost žáků.

13. Při akcích mimo školu (exkurze, výlet apod.) zodpovídají učitelé za žáky po celou dobu akce.

14. Ohlašovací povinnost pracovníků

- hlásit změny (bydliště, stav apod.)

- hlásit další pracovní poměr

- hlásit včas počátek i konec pracovní neschopnosti

16. Učitelé věnují individuální péči dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním.

17. Zaměstnanci školy ukládají svůj majetek pouze na místa k tomu určená. Finanční hotovost a cenné předměty mohou uložit do uzamčené skříňky.

 

 

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

A. Obecná ustanovení

B. Při sportovních činnostech

C. Při akcích mimo školu

D. Postup školy při výskytu a při podezření na užití návykových látek

 

A. Obecná ustanovení

 

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými pedagogickými nebo nepedagogickými zaměstnanci.

2. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.

3. Každý z pracovníků školy, který otevírá budovu cizím příchozím, je povinen zjistit důvod jeho návštěvy a zajistit, aby se nepohybovali nekontrolovatelně po budově. Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.

4. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování se zdržovat v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled.

5. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, hasicími přístroji a vodními hydranty bez dohledu učitele. Důsledně se řídí řády učeben.

6. Šatna s odloženými svršky je uzavřena.

7. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

8. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

9. Po poslední vyučovací hodině dopoledního nebo odpoledního vyučování odvádí žáky do šatny vyučující. Vyučující I. stupně předá žáky, kteří jsou přihlášeni do ŠD, vychovatelce. Dohled v šatnách nad žáky, kteří odcházejí z budovy, vykonává dozírající pedagog.

10. Doba mezi dopoledním a odpoledním vyučováním je přestávkou na oběd.

11. Při úrazu žáka zajistí pedagog první pomoc a lékařské ošetření, dle potřeby dalšího zaměstnance k zajištění dohledu nad žáky. O úrazu a provedených opatřeních neprodleně informuje zákonné zástupce žáka a ředitelku školy. Podle závažnosti úrazu, popř. dalších okolností zajistí doprovod do zdravotnického zařízení a předání žáka zákonným zástupcům.

12. Každý úraz je neprodleně zapsán do evidence úrazů podle pokynů  ředitelky školy.

13. Před všemi akcemi školy musí být žáci poučeni o všech rizicích, která mohou nastat, o bezpečném chování na akci včetně pravidel silničního provozu a zápis o tomto poučení musí být proveden do třídní knihy.

14. Poučení o BOZP a PO se provádí před každými prázdninami. Záznam o poučení se provede do TK.

15. Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky žáky k osvojování norem mezilidských vztahů založených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka a rozvíjí zejména:

- pozitivní mezilidské vztahy a úctu k životu druhého člověka

- respekt k individualitě každého jedince

- etické jednání (humanita, tolerance)

- jednání v souladu s právními normami

16. Všichni zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a snaží se v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.

 

B. Při sportovních činnostech

 

1. Pedagog seznámí žáky s bezpečností v tělocvičně a na školním hřišti a o tomto poučení provede zápis do dokumentace.

2. Před zahájením sportovní činnosti pedagog zkontroluje vhodné sportovní oblečení a obuv žáků, určí místo, kam žáci budou pravidelně ukládat ozdobné a jiné předměty (náramky, hodinky, velké náušnice, ozdobné kroužky apod..). Pokud toto žák neučiní, nebude mu dovoleno cvičit.

3. Pedagog vždy zkontroluje bezpečnost a funkčnost tělocvičného nářadí a náčiní.

4. Pedagog dodržuje metodické a didaktické zásady. Vydává jasné, přesné a žákům srozumitelné povely a pokyny.

5. Žáci, kteří v hodině necvičí, jsou přítomní výuky, pokud je žák uvolněn z této výuky, řídí se pedagog pokyny ředitelky školy.

6. Bezpečnost žáků zajišťuje pedagog svou přítomností po celou dobu vyučování (akce). V nezbytném a výjimečném případě cvičení dočasně přeruší a zajistí dohled.

7. Při sportovních činnostech v přírodních podmínkách volí pedagog terén a překážky úměrné možnostem žáků. Žáky před akcí poučí o bezpečném chování a možných rizicích při přesunech a ohrožení při dopravním provozu, o tomto provede zápis do dokumentace.

Bruslení

- pouze v místech bezpečných – zimní stadion, zamrzlé přírodní plochy, bruslení na řece je zakázáno

Koupání

- koupání ve volné přírodě je při akcích školy zakázáno

- je možné pouze na vyhrazených místech, kde není koupání zakázáno

- pedagog osobně předem ověří bezpečnost místa pro koupání

- přesně vymezí prostor, kde se žáci mohou pohybovat (plavat)

- určí taková opatření, aby měl přehled o počtu koupajících se žáků ve skupině, skupinu na 1 pedagoga tvoří maximálně 6 žáků

- skupina je rozdělena na dvojice, které se vzájemně při koupání sledují

- po ukončení koupání pedagog vždy překontroluje počet žáků

Plavecký výcvik

- v zařízeních k tomu určených

- účastní se žáci zdravotně způsobilí

- za bezpečnost žáků při plaveckém výcviku, který je prováděn v cizím zařízení, odpovídají ti, kteří výcvik vedou

- doprovázející pedagog za bezpečnost odpovídá do doby předání žáků k výcviku a po převzetí po výcviku

- doprovázející pedagog je přítomen po celou dobu plaveckého výcviku v prostorách výcviku

Jízda na kolech

- v rámci výuky na dopravním hřišti – zde platí vnitřní řád dopravního hřiště, se kterým musí být žáci předem seznámeni

- na jiné akce musí mít žáci potvrzení o technickém stavu kola

- nezbytně nutnou výbavou je helma, bez které se žák nemůže akce zúčastnit

- se skupinou žáků pojedou vždy jeden pedagog a nejméně jedna další dospělá osoba, kterou určí ředitelka školy

- skupinu tvoří maximálně 20 žáků

8. Při zařazení např. netradičního sportu (tj. učivo, které není ve ŠVP) musí mít pedagog souhlas ředitelky školy.

 

C. Při akcích mimo školu

 

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo budovu školy zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec školy, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.

2. Na jednoho pedagogického pracovníka smí připadnout nejvíce 25 žáků.

3. Výjimku z tohoto počtu může stanovit ředitelka školy s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.

4. Každou plánovanou akci mimo školní budovu, ale konanou v místě tj. Osvračíně, předem projedná organizující pedagog s  ŘŠ.

5. Každou plánovanou akci mimo místo – Osvračín a všechny akce se sportovním programem, bez ohledu na místo konání, předem projedná organizující pedagog s ŘŠ.

6. Při akcích konaných mimo místo školy musí být místo a čas shromáždění a skončení akce oznámeny organizujícím pedagogem nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky (notýsku) nebo jinou písemnou formou..

7. Hodnocení chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení chování, včetně klasifikace na vysvědčení.

10. U sportovních, uměleckých a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

 

 

 

D. Postup školy při výskytu a podezření na užití návykových látek a vandalismu

 

1. Je přísně zakázáno přechovávat, manipulovat, užívat a šířit návykové látky v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech akcí školou pořádaných.

2. Je zakázáno rovněž propagování a navádění k užívání těchto látek.

3. Porušení zákazu bude vždy projednáváno na pedagogické radě za účelem hodnocení chování žáka (viz. klasifikační řád).

4. Za návykové látky jsou považovány

a) omamné a psychotropní látky

b) tabákové výrobky

c) alkohol

 

a) Omamné a psychotropní látky

Zakázaná je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek. Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 a188, aspáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

 

b) Tabákové výrobky

Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit. Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená. Prostor školy je označen viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření

 

c) Alkohol

Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet anebo je v konzumaci alkoholu podporovat

 

5. Postup školy

a) vytvořit podmínky pro předcházení výskytu užívání návykových látek, působit na žáky v oblasti prevence

b) poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji

c) do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek

d) v případě podezření na užití návykové látky může pedagogický pracovník provést orientační test pouze se souhlasem zákonného zástupce

e) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v případě, kdy je žák přistižen při konzumaci. Návykovou látku je nutné mu odebrat a zajistit, aby nemohl v užívání pokračovat, věc oznámit vedení školy

f) škola vyrozumí zákonného zástupce žáka, o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka – založí metodik prevence do své agendy

g) v případě, kdy je žák pod vlivem návykové látky ohrožen na zdraví a životě, zajistit nezbytnou pomoc a péči (lékařská služba první pomoci)

h) při řešení závažných případů (nebo jestliže se jednání opakuje) je třeba spolupracovat s dalšími institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školské poradenské zařízení apod.

i) žákům a jejich zákonným zástupcům poskytovat informace o možnostech a institucích, které situaci pomáhají řešit

j) v případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka

6. Krádeže jsou protiprávním jednáním, a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil

 

 

IV. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku ostatních žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonných zástupců žáka, který poškození způsobil.

2. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí.

3. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony mají neustále u sebe. Věci odkládají pouze z bezpečnostních důvodů na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu. Při zničení, odcizení, ztrátě jim nebude poskytnuta náhrada.

4. Žáci školy odkládají osobní věci jen na místa k tomu určená tj. šatna školy (oblečení, obuv) a na další místa, která určí škola, a žáci jsou o těchto místech prokazatelně seznámeni.

5. Žákům jsou učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona poskytovány bezplatně. Žáci 1. ročníku tyto učebnice a učební texty nevracejí. Ostatní žáci jsou povinni učebnice a učební texty poskytnuté školou vrátit nejpozději na konci příslušného školního roku.

6. Znehodnocené nebo ztracené učebnice zákonný zástupce škole nahradí formou zakoupení nové učebnice nebo hradí část její ceny podle zkrácení její použitelnosti.

 

Závěrečná ustanovení

 

 Tento školní řád vychází z těchto právních předpisů:

- zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

- vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů

- vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů

 

Školní řád -  hodnocení výsledků vzdělávání

 

Obecná ustanovení

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je zpracováno v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb, vyhláškou č. 48/2005 Sb, vyhláškou č. 73/2005 Sb, ve znění pozdějších předpisů a je součástí školního řádu Základní školy a Mateřské školy Osvračín.

 

 

OBSAH:

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků.

 

II.  Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení, zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení.

 

III.  Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

 

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady při hodnocení průběhu vzdělávání.

 

V. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

 

 

         

 

 

I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků.

 

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.

 

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

 

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů.

- 13 -

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání se slovní hodnocení vždy převádí do klasifikace.

 

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání. V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavec 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žá, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

 

9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.

 

10. 1 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

 

10. 2 Žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka, které se týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření posoudí ředitel školy. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, žádost přezkoumá krajský úřad. V případě zjištění porušení pravidel podle § 30 odst. 2 ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

 

10. 3 Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

 

11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

12. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

13. Výchovná opatření

 

13.1 Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení nebo vyloučení žáka ze školského zařízení. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

 

13.2 Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

 

13.3 Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

13.4 Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

 

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

 

 

13.5 Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

13.6 Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

 

14. Pravidla pro sebehodnocení žáků

 

14.1 Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

14.2 Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

14.3 Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

14.4 Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

    - co se mu daří

    - co mu ještě nejde, jaké má rezervy

    - jak bude pokračovat dál

14.5 Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

14.6 Sebehodnocení má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.  

14.7 Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení, zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení.

 

 

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

a) 1 - velmi dobré,

b) 2 - uspokojivé,

c) 3 - neuspokojivé.

 

 

       Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního a vnitřního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.    

 

       Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního a vnitřního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku TU nebo ŘŠ dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

       Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků nebo provinění proti školnímu a vnitřnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

 

2. Výsledky vzdělávánížáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

 

 

a) 1 - výborný,

b) 2 - chvalitebný,

c) 3 - dobrý,

d) 4 - dostatečný,

e) 5 - nedostatečný.

 

2.1 Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

2.2 Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice.

 

3. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

 

a) prospěl (a) s vyznamenáním,

b) prospěl (a),

c) neprospěl (a),

d) nehodnocen (a).

 

3.1 Žák je hodnocen stupněm

 

a) prospěl (a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než1,5 ajeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,

b) prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

d) nehodnocen (a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

4. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni

 

a) pracoval (a) úspěšně,

b) pracoval (a).

 

5. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

6. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktických činností a

- předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 

6.1Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření.

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 

 

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

6.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

6.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově (s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka) tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou

pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

7. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

 

7.1 O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

7.2 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

7.3 Je-li žák hodnocen slovně, převede škola slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

7.4 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

7.5 Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

7.6 Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

 

Prospěch

 

 

Ovládnutí učiva

 

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

 

 

Myšlení

 

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

Prospěch

 

 

Ovládnutí učiva

 

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

 

 

Myšlení

 

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

 

Vyjadřování

 

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

 

 

 

 

 

Celková aplikace vědomostí

 

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

 

Aktivita, zájem o učení

 

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

Chování

 

 

1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního a vnitřního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního a vnitřního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku TU nebo ŘŠ dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu a vnitřnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

8.1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.

8.2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

8.3. Při klasifikaci žáka je možné širší slovní hodnocení.

8.4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka (individuální integrace).

8.5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě z psychologického vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

8.6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

III. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

1. Opravné zkoušky

 

1.1 Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

 

1.2 Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

1.3 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

 

1.4 V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

 

 

2. Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

 

2.1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

2.2 Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

 

2.3 Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

 

2.4 Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

 

2.5 Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

 

2.6 Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

2.7 Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

 

2.8    Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

 

 

 

2.9 O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 

2.10 Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák (yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

 

2.11 V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

 

3. Komisionální přezkoušení

 

3.1 Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

 

3.2 Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

3.3 Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

3.4 O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 

3.5 Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

 

3.6 Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

 

3.7    Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

 

 

 

 

 

 

 

IV.   Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady při hodnocení průběhu vzdělávání

 

1. Podklady pro hodnocení získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:     

 

a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka

b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na výuku

c) záznamy událostí – popis určité aktivity, či výrok žáka

d) dotazníky

e) portfoliem žáka – fotografie, audiozáznamy, videozáznamy, výtvory…

f) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…), testy apod.

g) celkovou analýzou výsledků činností žáka, doplněnou o další informace, které učitel získá z rozhovorů s žákem, konzultacemi s ostatními vyučujícími, s výchovným poradcem, s pracovníky školských poradenských zařízení a rozhovory se zákonnými zástupci žáka

 

2. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka prokazatelným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získávání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo ředitelce školy. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské a ozdravné pobyty apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje.

 

3. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalostí českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků z předmětu Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalostí českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

 

2.  Zásady při hodnocení průběhu vzdělávání žáka

 

1. Hodnocení musí být prováděno během aktivit žáků co nejčastěji, aby poskytlo přesný, spravedlivý a reprezentativní obraz schopností a vývoje žáků. Jde tedy o autentické hodnocení, které se průběžně objevuje v kontextu výukového prostředí.

2. Hodnocení je zaměřeno na to, co žák umí a v čem se projevuje, nikoli na to, v čem dosud chybuje. Aby učitel zjistil, co skutečně žáci znají, musí je pozorovat při plnění úkolů a při známých činnostech, kdy žáci mají mnoho příležitostí k prokázání svých znalostí a dovedností. Nelze spoléhat jen na zkoušení a známkování.

3. Žák je porovnáván sám se sebou, se svým předchozím výkonem, aby si utvořil obraz o svých pokrocích.

4. Učitel přihlíží a zjišťuje důvod nevyrovnaných učebních výkonů žáka v určitém časovém období. V případech mimořádného zhoršení prospěchu informuje třídní učitel bezodkladně a prokazatelně zákonné zástupce žáka.

5. V hodnocení nejsou žákovi sděleny jen informace o jeho znalostech a jednoduchých dovednostech, ale i o postojích a jejich změnách.

6. Je důležité, aby byl žák častěji zaměstnán úkoly a činnostmi, u nichž sám pozná, že je vyřešil správně, tedy uspokojivě i podle vysokých nároků. Žákovi má být dána příležitost vyjádřit své sebehodnocení.

7. Sebehodnocení žáka je jeho zpětnou vazbou – jak zvládá probíranou látku, jaký pokrok dosáhl vzhledem se svým individuálním schopnostem a vynaloženému úsilí.

8. Učitel si musí být vědom své základní odpovědnosti vůči žákům:

a) respektovat každého žáka

b) věřit, že každý žák může uspět

c) být zásadový a spravedlivý

d) podporovat odpovědnost žáka za své vzdělání – podporovat stanovení a dosažení stanovených cílů

e) hodnotit individuální snahu

f) vytvářet podnětné učební prostředí

g) umožnit žákovi, aby se podílel na hodnocení své práce

9. Známka z vyučovacího předmětu v sobě nesmí zahrnovat hodnocení žákova chování.

10. Žáci musí mít dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

11. Učitel výrazně hodnotí a promítá do klasifikace: vědomosti, dovednosti, postoje, práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost.

12. Žák 2. -9. ročníku musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé čtvrtletí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení (ústní zkoušení se netýká výchov).

13. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, je nepřípustné individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při doporučení tohoto způsobu ve zprávě školského poradenského zařízení.

14. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky projevů, výkonů nebo výtvorů.

15. Pokud je klasifikace žáka prováděna na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovává po celé klasifikační období.

16. Při klasifikaci učitel nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

17. Učitel hodnotí a do klasifikace promítá práci s chybou, jako s významným prvkem procesu učení, a to podle hledisek

a) žák chybu samostatně najde a opraví

b) žák najde chybu po upozornění a samostatně ji opraví

c) žák chybu nenajde, po poukázání ji samostatně opraví

d) žák chybu nenajde a opraví ji jen s dopomocí

18. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací oznámí žákovi do jednoho týdne.

19. Kontrolní práce a další druhy zkoušek učitel rozvrhne rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

20. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s ostatními vyučujícími ve třídě. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu kontrolní práci.

21. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními školského poradenského zařízení, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.

22. Žákovi musí být jasný způsob hodnocení a klasifikace. Žák i rodič je seznámen s cíli, jež má žák dosáhnout, a se způsoby hodnocení a klasifikace.

23. Hodnocení žáka při skupinové práci:

a) podíl na práci skupiny

b) držení se tématu

c) navrhování užitečných myšlenek a různých způsobů řešení

d) uznání a respekt druhých

e) zapojení a spolupráce

f) komunikace

g) ústní prezentace

24. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

25. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných ve ŠVP.

26. Hodnocení je pedagogicky zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné.

27. Výsledky vzdělávání a chování žáků projednává pedagogická rada – vždy ke konci každého čtvrtletí školního roku – zpravidla v měsících listopadu, lednu, dubnu a červnu.

28. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, připraví učitelé podklady pro jednání pedagogické rady.

29. Informace o klasifikaci jsou zákonnému zástupci žáka sdělovány  osobním jednáním na třídních aktivech nebo konzultačních dnech, na které jsou rodiče písemně pozváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace.

 

 

V. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

 

1. Žákem se speciálně vzdělávacími potřebami je žák se zdravotním postižením, znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.

2. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, kombinované postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

3. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.

4. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

5. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Jejich vzdělávání se uskutečňuje pomocí podpůrných opatření.

6. Podpůrnými opatřeními je využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciální pedagogické péče, poskytování pedagogicko - psychologických služeb, dle potřeby zajištění služeb asistenta pedagoga nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.

7. Forma speciálního vzdělávání žáka se zdravotním postižením v naší škole je forma individuální a skupinové integrace.

8. IVP vychází ze ŠVP, závěrů vyšetření žáka školským poradenským zařízením, popř. doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonných zástupců žáka.

9. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka a je součástí dokumentace školy.

10. Obsah IVP a další pravidla stanoví vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

11. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení školského poradenského zařízení a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení žáka a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

12. Při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností těchto žáků volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem a možnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Učitel pracuje podle IVP.

13. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Žákovi jsou sděleny pozitivní stránky výkonu, objasněna podstata neúspěchu s návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

14. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se projednávají se zákonnými zástupci žáka, jejich názor je respektován.

15. Hodnocení a klasifikace těchto žáků se řídí pravidly stanovenými tímto školním řádem.

(viz bod II.)

 

Způsob hodnocení mimořádně nadaných žáků

1. Mimořádně nadaný žák je žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.

2. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení.

3. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje pomocí podpůrných opatření.

4. Podpůrnými opatřeními je využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, didaktických materiálů, poskytování pedagogicko psychologických služeb nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující potřeby těchto žáků.

5. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle IVP, který vychází ze ŠVP, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonných zástupců žáka.

6. IVP je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka a je součástí dokumentace školy.

7. Obsah IVP a další pravidla stanoví vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

8. Ředitelka školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku za podmínky, že o to požádali zákonní zástupci žáka a vykonání zkoušek (před komisí, kterou jmenuje ředitelka školy) z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy.

9. Další podmínky zkoušky stanoví vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

10. Hodnocení a klasifikace těchto žáků se řídí pravidly stanovenými tímto školním řádem.

(viz bod II.)

 

Tento školní řád byl projednán na pedagogické radě dne 28. 8. 2015

Tento řád byl projednán na Školské radě dne 31.8. 2015

 

…………………………                                                                  ………………………….

Mgr. Dana Pavlasová                                                                  Alena Králová

       ředitelka školy                                                                předseda Školské rady