Dnešní sváteční den jsme s dětmi z mateřské školy věnovali poznávání příběhu svatého Martina. I když nám počasí sníh nepřineslo a kůň, který nás navštívil, nebyl bílý, celková atmosféra byla krásně tematická. Děti se nejprve k přítomnému koníkovi přiblížily opatrně, ale pod laskavým vedením jeho majitelky nakonec s radostí a odvahou usedly na jeho hřbet. Na závěr každé z dětí pozvedlo dřevěný meč, symbol statečnosti a ochoty pomoci – vlastností, které ke svatému Martinovi neodmyslitelně patří.

Svatý Martin, jehož původní touhou bylo stát se mnichem, žil ve 4. století. Přání jeho otce, římského důstojníka, jej však zavedlo do vojenského života. Právě jako voják potkal jedné chladné noci u městské hlídky chudého žebráka. Neměl mu co dát, a tak rozťal svůj plášť a daroval mu polovinu, aby ho ochránil před zimou. Tento čin laskavosti jej pak přivedl ke křesťanství, až se později stal biskupem a významným šiřitelem víry mezi lidem.

Děti si díky přítomnosti koně sváteční den připomněly hravou a prožitkovou formou. Pečlivé první doteky a hrdé držení dřevěného meče, byť jen na chvíli, přeneslo malé rytíře i rytířky do dob, kdy konání dobra a pomoc druhým znamenaly skutečné hrdinství.