Jednou z největších výhod naší malotřídní školy je schopnost flexibilně reagovat nejen na počasí, ale také na aktuální náladu a přání našich žáků. A přesně taková situace nastala 12. června při hodině hudební výchovy.

Jakmile jsem vstoupila do třídy, obklopila mě skupinka nadšených žáků se spontánním dotazem:
„Paní ředitelko, půjdeme dnes na hudebku ven?“

Téma hodiny tomu přálo – věnovali jsme se relaxační a aktivizační hudbě s důrazem na vliv přírody a tónů nástrojů na naše myšlení a prožívání. Vzali jsme tedy karimatky a vyrazili ven.

V příjemném přírodním prostředí jsme se věnovali: poslechu relaxační hudby v souladu se zvuky okolní přírody, hraní nástrojového kvarteta a otevřené diskusi o tom, jak různé zvuky působí na naši mysl i emoce.

Atmosféra byla uvolněná, přirozená a obohacující – přesně taková, jaká by hudební výchova měla být. Zážitek mimo školní lavice podpořil nejen kreativitu, ale i vzájemnou komunikaci a schopnost vnímat hudbu v kontextu každodenního života.

Proč to funguje? Naše malotřídní prostředí umožňuje:

rychlou a flexibilní změnu výuky, pokud to podmínky dovolí,

větší prostor pro individualitu a nápady žáků,

blízký vztah mezi učiteli a dětmi, který podporuje přirozený rozvoj osobnosti.

Tato hudební hodina byla krásnou ukázkou toho, že škola může být místem radosti, inspirace a otevřenosti novým podnětům.