ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ŠKOLNÍ JÍDELNA
MATEŘSKÁ ŠKOLA
Základní škola
Předposlední týden školního roku se ve třídě Včeliček nesl v duchu napínavého putování do pravěku. Děti se vydaly na dobrodružnou cestu za dinosaury, která byla plná her, objevování a tvoření.
Na vlastní kůži si vyzkoušely, jaké to je být dinosaurem – chodily v obřích dinosauřích tlapách a stavěly si svou jeskyni z krabic a přírodnin, které společně nasbíraly během pobytu venku. V jeskyni se schovávaly, hrály si a rozvíjely svou fantazii i spolupráci.
Velkým zážitkem pro všechny bylo „archeologické“ pátrání po dinosauřích kostech. Děti se proměnily v malé badatele, kteří opatrně odkrývali zkameněliny ukryté v písku. Ze samotvrdnoucí hmoty si pak každý vyrobil vlastní fosilii, kterou si mohl odnést domů.
Vrcholem týdne byl pokus s octem a jedlou sodou, který dětem názorně ukázal, jak mohlo vypadat vyhubení dinosaurů. Děti s napětím sledovaly, jak „sopka“ vybuchuje, a s úžasem diskutovaly o tom, co se tehdy asi stalo.
Celé dobrodružství zakončila výprava do parku, kde na děti čekalo velké překvapení – obří dinosaurus! Každé dítě od něj dostalo malou odměnu a společnými silami pak „vyhubily“ posledního tyranosaura Rexe.
Týden s dinosaury byl plný radosti, zábavy i nových poznatků a všem Včeličkám zůstane ještě dlouho v paměti.
Ve třídě Včeliček se to tento týden hemžilo mořskými živočichy, námořníky a piráty. Děti se společně vydaly na dobrodružnou cestu za poznáním života v moři i kolem něj v rámci tematického týdne s názvem "Námořnický týden".
Hned od začátku se děti proměnily v malé námořníky a pustily se do výroby vlastní lodě. Z barevných papírů, kartonů a dalších výtvarných materiálů vznikla krásná námořní plavidla, která zdobí třídu. Děti se prostřednictvím her a povídání seznamovaly s různými mořskými živočichy a zajímavostmi o životě na moři.
Součástí programu byla i každodenní pohybová cvičení zaměřená na správné držení těla. Děti si vyzkoušely například "plavání s delfíny" nebo "lezení po laně na palubu".
Velký úspěch sklidilo smyslohraní, při kterém děti lovily perly z hydrogelových kuliček. Nešlo však jen o zábavu – perly různých velikostí bylo třeba třídit, počítat a navlékat, čímž si děti procvičily své předmatematické dovednosti, jemnou motoriku i trpělivost.
Celý týden provázel děti kouzelný příběh chobotnice Olívie. Každé ráno našly ve třídě vzkaz v láhvi s novým úkolem od této mořské kamarádky. Děti s nadšením plnily její výzvy a s napětím očekávaly, co přinese další den.
Závěr týdne patřil velké pirátské výpravě za pokladem. S mapou v ruce, šátky na hlavě a pirátským nadšením se děti vydaly na dobrodružné hledání ukrytého pokladu, které bylo slavnostním vyvrcholením celého tématu.
Námořnický týden přinesl spoustu radosti, poznání a nezapomenutelných zážitků. A kdo ví – možná se některý z Včeliček jednou opravdu vydá na širé moře!
Dnešní odpoledne se v Osvračíně neslo ve znamení sportu, radosti a komunitního ducha. Žáci naší školy slavnostně zahájili každoroční fotbalové utkání Memoriál Františka Wegschmieda.
Letošní ročník odstartoval opravdu slavnostně – vystoupením školních mažoretek, které si pod vedením pedagogů Základní školy Osvračín připravily choreografii na oblíbenou skladbu „Poupata“. Děvčata svým nadšením, energií a pečlivě nacvičenými pohyby nadchla diváky a vytvořila krásnou atmosféru pro čas plný sportovních zážitků.
Takové akce jsou pro naše žáky nesmírně důležité – nejen z hlediska pohybového rozvoje a prezentace školních aktivit, ale i pro posilování vztahu k obci a budování sebevědomí při veřejném vystupování. Společné přípravy podporují týmového ducha, zodpovědnost a vzájemnou spolupráci mezi dětmi i pedagogy.
Zároveň jde o důležitou součást života školy, která se tak aktivně zapojuje do kulturního a společenského dění v Osvračíně. Děkujeme všem zúčastněným žákům, pedagogům a organizátorům za krásný zážitek a sportovcům za nadšení a sportovního ducha, kterým motivují děti k sounáležitosti!
Jednou z největších výhod malotřídní školy je její flexibilita a schopnost okamžitě reagovat na aktuální dění. A přesně to jsme mohli zažít na vlastní kůži během nezapomenutelného zážitku, který nám zprostředkovali naši „spolubydlící“ – čápi bílí, kteří každoročně hnízdí přímo v našem školním objektu.
Díky spolupráci s místními ochránci přírody jsme se mohli na vlastní oči podívat na něco výjimečného. Během běžného školního dne dorazil k hnízdu odborný tým ornitologů s vysokozdvižnou plošinou a s velkou opatrností přistoupil ke kroužkování čapích mláďat. Žáci nejenže vše sledovali z bezpečné vzdálenosti, ale měli i možnost se ptát a dozvědět se mnoho zajímavého o ochraně ptactva, migraci čápů i důležitosti kroužkování.
Největší radost jsme měli ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že letošní čapí rodina vychovává hned čtyři čápátka. Ochránci nám sdělili, že jde o výjimečně početný vrh a že čapí rodiče se o svá mláďata vzorně starají.
Pozorování přírody v reálném čase a možnost interakce s odborníky přinesla hlubší pochopení souvislostí a zároveň posílila vztah dětí k okolnímu prostředí. A to je přesně to, co dělá malotřídní školu výjimečnou – možnost učit se životu ze života.
Jednou z největších výhod naší malotřídní školy je schopnost flexibilně reagovat nejen na počasí, ale také na aktuální náladu a přání našich žáků. A přesně taková situace nastala 12. června při hodině hudební výchovy.
Jakmile jsem vstoupila do třídy, obklopila mě skupinka nadšených žáků se spontánním dotazem:
„Paní ředitelko, půjdeme dnes na hudebku ven?“
Téma hodiny tomu přálo – věnovali jsme se relaxační a aktivizační hudbě s důrazem na vliv přírody a tónů nástrojů na naše myšlení a prožívání. Vzali jsme tedy karimatky a vyrazili ven.
V příjemném přírodním prostředí jsme se věnovali: poslechu relaxační hudby v souladu se zvuky okolní přírody, hraní nástrojového kvarteta a otevřené diskusi o tom, jak různé zvuky působí na naši mysl i emoce.
Atmosféra byla uvolněná, přirozená a obohacující – přesně taková, jaká by hudební výchova měla být. Zážitek mimo školní lavice podpořil nejen kreativitu, ale i vzájemnou komunikaci a schopnost vnímat hudbu v kontextu každodenního života.
Proč to funguje? Naše malotřídní prostředí umožňuje:
rychlou a flexibilní změnu výuky, pokud to podmínky dovolí,
větší prostor pro individualitu a nápady žáků,
blízký vztah mezi učiteli a dětmi, který podporuje přirozený rozvoj osobnosti.
Tato hudební hodina byla krásnou ukázkou toho, že škola může být místem radosti, inspirace a otevřenosti novým podnětům.
